O Turecké kuchyni

Jsme na stránkách receptů jedné z nejbohatších a nejzajímavějších kuchyní světa. Toto není nadsázka, protože Turecko jako potomek Osmanské říše, která sahala od Balkánu přes Kavkaz na střední východ, má ve svém dědictví všechny nejlepší kulinářské výtvory těchto oblastí, které jsou navíc obohacené pochoutkami,  společnými téměř pro všechny země okolo Středozemního moře. Najdeme zde opravdu všechno, počínaje rozmanitými a nespočetnými druhy zeleniny, mnoha druhy luštěnin (jen fazolí asi 20 druhů),  svou výbornou rýži - Baldo, opět nespočetnými druhy ovoce, oliv jejichž háje pokrývají celé obrovké plochy všech mořských pobřeží - kromě moře Černého, přes masa, která jsou připravována nápaditě s vlastními druhy koření a bylinek. Nenajdeme zde jen maso vepřové (kromě velkých měst se specielními obchody), které  muslim jíst nesmí, ale navíc zde téměř nikomu nechutná. Není co se divit při velkém výběru masa jehněčího, telecího i hovězího a masa drůběžího. Výběr  samozřejmě obohacuje množství různých druhů ryb a jiných "mořských plodů", neboť Turecko je omýváno téměř ze všech stran moři, počínaje na severu mořem Černým spojeným Bosporem s malým mořem Marmarským, které je dále spojeno Dardanelami s mořem Egejským, jež na jihu přechází v moře Středozemní. V přímočských oblatech je samozřejmě nabídka ryb velmi široká. Z toho, co víme o všech těchto surovinách, není ani třeba třeba dlouze psát o tom, jak je turecká kuchyně zdravá a to i z hlediska současných doporučení ke stravování - tedy co nejvíce zeleniny, málo masa, hodně ryb a ovoce.

S dobrým jídlem jsou nerozlučně spjaty nápoje. Bude se zdát divné, ale nejrozšířenějším nápojem není káva, ale čaj. Tradičně čaj turecký, pěstovaný  okolo Černého moře v oblasti okolo města Rize, který se pije nejen hojně v domácnostech, ale nabídnou vám jej téměř všude, třeba i při nakupování v malých obchůdcích, na lodi při přeplouvání Bosporu, vlastně všude tam, kde na něj dostanete chuť. Káva se samozřejmě pije také, tedy opět tradičně káva turecká, která se připravuje ve džezvě a pije se většinou po jídle z maličkých šálků. A k jídlu?, nejrozšířenějsí a nejoblíbenější je turecká rakije, tedy anýzová pálenka, která se ředí vodou a ledem, čímž získá bílou barvu. Turecká vína jsou trochu těžší a pivo se vyrábí v Turecku v různých licencích. Nejvíce se přes den pije hlavně voda, ale i jiné nealkoholické nápoje, velmi rozšířené je pití ayranu, což je osolený jogurt našlehaný s vodou.

Recepty zde uváděné jsou skutečně takové, podle kterých se v Turecku vaří, já  podle nich vařím téměř 40 let a řada příbuzných, přátel a známých některé recepty již dlouho používá a rozšiřuje. Použité ingredience jsou na zdejším trhu téměř bez vyjímky dostupné, nebo jsou uváděny dostupné náhrady z českého trhu.